Potraviny na cestách – 1. díl
Potraviny na cestách – 1. díl
Asi každý kdo někam jede přemýšlí o tom jestli nenastane situace, kdy bude odkázaný na vlastní zdroje. Ať už proto, že do kempu dorazí pozdě v noci, postihne ho nějaká nepředpokládaná situace, nehoda atd. Osobně vyznávám spíš konzumaci domorodých jídel a potravin, přeci jen je to částečně důvod proč navštěvuji cizí země. Poznat kultůru, lidi, přírodu a pak si dát místní gáblík J
Asi nejlíp se mi jevilo jídlo v Řecku, pro gurmány země zaslíbená. Nesetkal jsem se s jídlem, které by mi vyloženě nechutnalo nebo si ho nechtěl dát příště znovu.
Nejhůř na tom byla paradoxně Itálie. Ne proto, že by snad zle vařili, ale proto, že při přesunu jsme se trefili do jejich polední siesty kdy nebylo otevřené vůbec, ale vůbec nic. Zabrat našim zásobám dal také trajekt, kde byly veškeré prodávané potraviny s vysokohorskou přirážkou a nebo dostupné pouze cestujícím s kajutou. A to jsou přesně ty situace kdy velmi rádi sáhnete do svých zásob. Toť na úvod..
Důležitým faktorem je váha, je jedno jestli jdete někam s batůžkem nebo jedete na motorce. Každé kilo navíc se počítá jako zbytečná zátěž. Na druhou stranu tahat s sebou v plechovce něco o čem ani nevím jak vypadá, natož chutná může připravit nejedno nemilé překvapení, jako například bůčková pomazánka, která byla naprosto k blití, ale tak trochu jsme to čekaliJ
Jako základ na naše cesty nejen na motorce, ale I na výšlapy jsme zvolili:
Lovecký salám Korrekt zakoupený v Globusu, který je chuťově dobrý, cenově přijatelný a díky placatosti se dá šoupnout kamkoliv. Trvanlivostně se velmi osvědčil poté co jsme jej konzumovali při svačinkách v průběhu celé dovolené ať už pršelo nebo bylo vedro. Měl stálou konzistenci I chuť. Vlastně u salámu tohoto typu není moc důvod aby se zkazil. Byl skvělým společníkem, ale jeho pout skončila na trajektu do Itálie kdy jsmeslupli poslední kousek.
Jak bylo již zmíněno tak kromě salámu nám dělalo společnost I několik výrobků značky Hamé. Bohužel, píšu upřímné bohužel, protože jsem kdysi tuto firmu chválil za kvalitu výrobků, musím napsat, že VŠE co jsme měli s sebou stálo naprosto zaprd.. Jak chuťově, tak vizuelně, ale vydá to na samostatný článek a tady chci psát jen o tom co stojí za to brat si s sebou.
Luncheon Meat – opět Globus
za 35,- zakoupíte konzervu, která zbytečně nezatíží obalem a obsah je velmi kvalitní. Narozdíl od čínských a holandských konzerv maso z této z Globusu můžete opékat I na pánvi aniž by se přichytávalo nebo kompletně rozpadlo. Chuťově nejlepší luncheon meat, který jsem kdy pozřel a lze jej konzumovat I studený. Na chuti mu to v žándém případě neubírá
Sedlácké vepřové maso PIKOK – Lidl
Jediné co bych tomuto masu vytkl je jeho skleněné vězení, ano, je zavařené ve sklenici. Nicméně jej hodnotím tak kladně, že I tu sklenici navíc klidně skousnu. Po otevření zavoní a po zakrojení skutečně zakrojíte maso, žádný rozšlehaný separát. Za 39 ,- 300g velmi chutného a velmi kvalitného masa. Bohužel jsem nestihl vyfotit. Hlad. Mám takový dojem, že obdobné maso je I v konzervách, jen jsem zatím neměl příležitost k testování
Edit. Vepřové maso ve vlastní šťávě PIKOK – Lidl – Konzerva
Potom co jsem napsal, že jsem neměl příležitost vyzkoušet maso v konzervě mi to nedalo a obětoval jsem plnohodnotný oběd pro Vás, milí čtenáři. 34,90,- a 300g. Konzerva se pyšní vysokým obsahem masa. Po otevření jsem mírně zklamán, protože konzerva vypadá, že z pevného podílu, tedy ne separátu, tam mnoho nebude. Ale po dloubnutí vidličkou se přeci jen nějaká masová vlákna v celku objevují. Chuť je dobrá, ale maso ve skleničce je diametrálně lepší a v řezu kvalitnější. Jak mi nedělalo problem vytřít skleničku sedláckého do sucha tak u konzervy jsem při stejné gramáži nechtěl ke konci pozřít už ani sousto, suma sumárum, jako nouzovka ano, ale na vyloženě “piknikový” prožitek v trávě to není. Jako perličku bych vypíchnul namletou kost ve velikosti 3*1mm, ale v konzervě z masa ze separátu se s tím musí počítat
Rýžové racio chlebíčky, námi zvané “chroustáky”, nebo take plavčíci. Plavčíci, proto, že výtvor po strávení oněho chlebíčku se v míse točí jako na kolotoči a ne a ne zmizet v útrobách porcelánu. No to jsem trochu odbočil.. Jsou lehké, bezlepkové, relativne skladné, zdravé. Dají se konzumovat jako příloha místo běžného chleba. Za normálních okolností nepodléhají zkáze, žerou je I toulaví psi, kočky a jiná havěť, kterou potřebujete hodem chlebíčku co nejdál odrazit od konzumace lidského masa, nejlíp toho vašeho
Hašlerky, bonpary. Okamžitý přísun energie když už melete z posledního, skladné. Mírně náchylné na teplo. Výhodné při obklopení malými uzenáči a jinými opálenými etniky – stejně použitelné při odhození v dál jako v předchozím bodě. Ovšem funkčí pouze na děti výše zmíněných, ostatní havěť na hašler a bonpar nereaguje.
Snickersky. Stejně jako bonpary je to kvalitní energetická strava. V cestovatelském měřítku. Bohužel podléhá teplu, ale I tak se dá konzumovat. Jsou jedinci, kteří sní za 9 denní dovolenou I 20 snickersek, oslovujeme je “ty čuně”, voláme na ně “buřte”..